Po návratu ze Švédska jsme měli před sebou dva pěkné víkendy - jednak celodenní štěkoprocházku při přípravě terénů na závod NASAZENÍ 2011 a 2-denní šlapání po Adršpachu se Zuzkou a Csokim (kde jsme mimochodem zachránili les :-P - aneb když jsme došli na kopec, kde jsme chtěli spát, zjistili jsme, že tam trochu hoří-tak jsme zavolali hasiče a spát jsme museli jít jinam...).
více fotek: http://tjabo.rajce.idnes.cz/Teplicko_-_Adrspasske_skaly_28.-29.10.2011/
Zbytek roku byl náročnější. 2 dny po návratu ze skal šel Tjabák na kolagenovou injekci (na 3. z 10). Tyto injekce měl dostávat na preventivní podporu ramenního kloubu, který ho na jaře trochu zlobil, nicméně touhle dobou se už tvářil naprosto v pořádku. To, že vnitrokloubní aplikace do ramene u psů je VELMI RIZIKOVÁ, nám samozřejmě nikdo neřekl (takže to hlavně nikdo nedělejte!).
Druhý den ráno se Tjabo nemohl zvednout. Rameno měl nepatrně oteklé, nemohl vstát a jakýkoliv pohyb nohou byl pro něj velmi bolestivý. Tak začali naše pravidelné cesty na veterinu (jinou, než kde mu to aplikovali - tam mi pan doktor po telefonickém rozhovoru oznámil, že to je normální).
Noha otýkala a otýkala, Tjabo postupně přestal jíst i jakkoliv komunikovat a během 14 dnů byl na umření a nikdo pořádně nevěděl proč. Noha mezitím narostla do obřích rozměrů a oteklá byla od ramene až po konečky prstů. Nakonec to neustálé roztahování nevydržela kůže po ramenem a praskla. Ven začal vykapávat hnis.
Už po x-té za posledních 14 dnů jsme se vypravili okamžitě na veterinu, kde nohu rozřízli a vyteklo z ní obrovské množství onoho odporného hnisu. Tou dobou byl Tjabák už tak vysílený, že nejen že se nedokázal sám zvednout, nebyl schopný se ani udržet na nohou poté, co jsme ho postavili.
Ještě jsme si ho odvezli domů s tím, že by se mu mělo ulevit, ale že nutně musí začít žrát. Pokud nebude jíst, musí druhý den ráno na kapačky.
Pokračování příště.
16.10.2011
4.-6.7. jsme se zúčastnili záchranářského soustředění u Dvora Králové. S Tjabem jsme se soustředili hlavně na cadaver-noční i denní práce se vzorkem ukrytým v potoce a jedna denní výška.
28.7. jsme vyrazili na letní dětský tábor malých myslivců předvést ukázku výcviku záchranářských psů. Krom poslušnosti a našeho žabo-čoko pseudodogdancingového vystoupení proběhlo na konci i vyhledávání. Dětičky jsme si rozdělili do skupin a rozprchli se s nima na opačné strany lesa. Dětem se to moc líbilo a i pro Tjaba bylo krátké hledání spojené s označením dvou skupinek malých dětí cennou zkušeností.
7.-8.8. náš tým KRIZU (Kristýna+Zuzka) uspořádal sjíždění Divoké Orlice + Orlice. O tom, že naše akce vskutku krizové jsou (především pro některé účastníky :-P) vskutku není pochyb. Tato akce zanechala ve svých účastnících opravdu hluboké zážitky, jelikož jindy je problém aby vůbec někdo něco napsal, tady se nám sešla povídání hned čtyři. Povídání od Zuzky Večeřové, pod které bych se podepsala a které obsahuje všechny podstatné momenty najdete tady. Krátký a výstižný popis od Hanky Večeřové zde. Kdo s námi pojede i příští rok?
foto: Petra Marschallová
18.-21.8. jsme byli na záchranářském soustředění ve Šlapanově. Dva dny jsme se tu s Tjabem věnovali plošnému vyhledávání - zkoušeli jsme jak pár netradičních osob (např. osobu zavřenou v autě či osobu, která se po přiběhnutí psa lekne, zakřičí a začne odcházet pryč), tak navětření. Zbylé dva dny jsme se přidružili k sutinářům a dělali jsme cadaver.
foto: Jiří Večeřa
No a teď asi to nejpodstatnější - na konci srpna jsem odjela na měsíc a půl do Švédska, dělat doghandlera k saňovým psům. Tjabo jel samozřejmě se mnou, a tak měl ve svých osmi letech premiéru v letadle, kterou bez problémů zvládnul. Viděli jsme skoro všechno - medvěda, losa, polární záři i čerstvě narozená huskouní štěňátka. Rozhodně jsme se nenudili - kromě ´práce´ jako krmení a uklízení u psů, zapřahání, trénování a sbírání brusinek se našel čas i na ´zábavu´ - clickertraining s neběhajícíma huskounama, procházky, výlety a kempování. Ačkoliv většinou platilo práce=zábava :-).
foto: Jáchym Lukeš
foto: Adéla Kluchová
Pochopitelně nejde celý pobyt shrnout pouze do jednoho odstavce, takže jakmile bude čas, sepíšu nějaké povídání. Prozatím nějaké fotky (především z procházek a výletů) najdete u nás na rajčeti.
V noci z 10.-11. října jsme se s Tjabem společně s dalšími záchranáři zúčastnili pátrání po pohřešované osobě v okolí Chotilska na Příbramsku.
29.6.2011
Koncem dubna jsme měli v plánu Survive 002, aneb čtyři dny štěko-chození tentokrát po Jizerských horách. Avšak člověk míní, okolnosti mění...nakonec nám zůstali volné dny pouze dva, a tak jsme zvolili destinaci bližší - Orlické hory. Tjabák si vyzkoušel jak osoby netradiční - chodící či cizí odpočívající turisty, tak i netradiční prostředí - hledání v kleči není žádná sranda, ptže i když pes osobu navětří na relativně velkou vzdálenost, tak z pachu musí několikrát vyběhnout aby se k ní vůbec někudy dostal, a samozřejmě by byla škoda nevyužít všudypřítomné bunkry na ´neviditelnou´ výšku.
foto: Lucka Čiperová
Na povedené soustředění jsme vyrazili 5.-8.5. do Branžeže. Ve čtvrtek jsme kromě procházky stihli i cca půlhodinovou noční práci s osobou schovanou ve výšce, která dala Tjabovi pěkně zabrat. Pátek jsme strávili na celodenním výletu ve skalách. Sobotu jsme věnovali cadaveru a neděli klasickému hledání-přípravě na zkoušky ZPV-A (na které jsme nakonec kvůli zranění stejně nejeli, ale kdo to mohl tou dobou tušit).
foto: Lucie Čiperová
14.-15.5. jsme byli na soustředění ve Šlapanově. V sobotu si Tjabák dal zhruba půlhodinovou práci v celkem humusáckym prostoru-především druhá polovina byla ve znamení brodění se v kopřivách a jiném bordelu, což teda vadilo především dvounohé části týmu :-). V neděli jsme si udělali už jenom kratší navětření a v druhém kole lekající se a nadávající osobu, které se Miloš zhostil opravdu se ctí...
Jinak máme za sebou spoustu jednodenních tréninků, které tu nebudu všechny rozepisovat.
S blížícím se létem trávíme čím dál víc času na vodě, kde se věnujeme nácviku vyhledání utonulých.
Krom toho se věnujem i takovým těm normálním věcem, takže Tjabo chodí často plavat, klikáme, učíme se nové triky (brzy bych se mohla dokopat k nějakýmu videu) a např. na moje narozeniny jsme byli na vodě-jako jen tak se projet ;-) na lodičce z Pardubic do Přelouče.
7.4.2011
Poslední březnový víkend (teda spíš čtvrtek-sobota) jsme strávili na Slovensku v Malých Karpatech. Nějaké super fotky jsou u Báry na rajčeti.
Aby toho Slovenska nebylo málo, první dubnový víkend jsme vyrazili na mezinárodní záchranářské soustředění do Malacek.
Konečně jsem ho seštěkal z toho stomu...
6.3.2011
Ve čtvrtek jsme vyrazili společně s Bárou a Bafinkou do ZOO ve Dvoře Králové. Aby se pejsci i trochu prošli, tak jsme si cestu od nádraží trochu prodloužili procházkou přes Čertovy hrady. Cestou Tjabák předvedl luxusní nalezení předmětu. V ZOO se mu nejvíc líbila taková nějaká kravička, která se pořád chtěla kamarádit. Zato z velkých kočiček moc velkou radost neměl. Všichni jsme se nakonec vyvenčili do sytosti, jelikož i cesta zpět na nádraží se nám trochu vymkla :-). Fotky z parádního výletu od Báry jsou tady.
foto: Bára Ulrychová
28.2.2011
Dala jsem dokupy video běžných i méně bežných triků v žábově provedení. Kdo se chce podívat, najdete ho zde.
Dál jsem taky zaktualizovala plánované akce, ty najdete zde.
O víkendu jsme se neflákali a vyrazili jsme na tréninko-výlet do Toulovcových Maštalí. Tjabák si vystřihnul jednu 3-4m výšku na skále, kde figurant ze spodu nebyl vidět (Tjabo blafnul pod skálou, ale pak zjistil že se na ni ze strany dá vylézt :-P) a jednoho figuranta pod převisem, z žábova pohledu také neviditelného bez možnosti vylézt a odměnit.
foto: Lucie Čiperová
18.2.2011
Zkouškové je v plném proudu, takže nějak nebyl čas na aktualizace...přesto se toho ale dělo spoustu.
Poslední lednový týden jsme se zúčastnili zimního soustředění naší ZBK. V plánu jsme měli dvoje zkoušky-16 ha testy (plochy) a RH-LC (laviny). 16 ha testy jsme úspěšně splnili (povídání zde), lavinové zkoušky se bohužel kvůli nedostatku sněhu zrušily.
Nácvik označení chodící osoby...
foto: Martin Brandner
Krom pilného cvičení jsme pod heslem ´jak na Nový rok (který jsme strávili u Kláry výletem na běžkách), tak po celý rok´ občas vyrazili na výlet na běžkách. Jen moje běžky se hnedka druhý den cca po 150 m rozpadly. Naštěstí přijela Lucka s Roxou, která je různě rozvrtala a poslepovala do opětovné použitelnosti...
Povídání z našeho soustředění od Veroniky Zemanové zde, fotky od Martina Brandnera zde a fotky od Lucky Čiperový tady.
I po návratu ze soustředění samozřejmě pilně trénujem. Minulou sobotu jsme byli v Jaroměři, kde si nejprv Tjabák udělal na tankodromu dlouhé navětření a pak v lese poměrně vysokou výšku (cca 3m).
Včera jsem si k žábově velký radosti dala pauzu od učení a brigáničení a vyrazili jsme s Luckou a Roxou na celodenní štěkvýlet.
Na první kolo štěkání jsme využili hodně obtížného terénu Lovětínské rokle (prudký svahy, všude hodně popadaných stromů, ale hlavně spousta maliní a ostružiní). Tjabo měl delší hledání, který zakončil pěkným navětřením, takže jsem byla spokojená. Dál jsme pokračovali údolím Doubravy a zhruba v půlce 18 km vycházky jsme si udělali druhé kolo - tentokrát jen odbíhačku na protichodící Lucku. Zbytek výletu pokračoval k Pařížovské přehradě a přes Kaňkovy hory zpět. Tjabo cestou nezapoměl ani na hledání předmětů, a tak mě donesl kapesník (vyjímečně vypadal docela nepoužitě) a nějakou zelenou bundu.
